{"id":7878,"date":"2014-05-27T23:28:12","date_gmt":"2014-05-27T21:28:12","guid":{"rendered":"http:\/\/asal.noblogs.org\/?p=7878"},"modified":"2014-06-29T23:29:12","modified_gmt":"2014-06-29T21:29:12","slug":"upoutavka-na-knihu-mujeres-libres-anarchismus-a-boj-za-emancipaci-zen","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asal.noblogs.org\/?p=7878","title":{"rendered":"Upout\u00e1vka na knihu: Mujeres libres \u2013 anarchismus a boj za emancipaci \u017een"},"content":{"rendered":"

\"\"S radost\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme upout\u00e1vku na \u010deskou verzi knihy Mujeres libres od Martha A. Ackelsberg. Knihu lze bez nads\u00e1zky ozna\u010dit za jednu z nejinspirativn\u011bj\u0161\u00edch a nejkvalitn\u011bj\u0161\u00edch publikac\u00ed co v \u010desk\u00e9m anarchistick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed vy\u0161ly. Recenzi proto v\u011bnujeme v\u00edce ne\u017e jen n\u011bkolik slov a \u010dasto citujeme z knihy samotn\u00e9.<\/strong><\/em><\/p>\n

* * *<\/strong><\/span><\/p>\n

P\u0159eklad t\u00e9to knihy m\u011bl p\u016fvodn\u011b vyj\u00edt u\u017e v dob\u011b p\u016fsoben\u00ed Federace anarchistick\u00fdch skupin (FAS-MAP)<\/em> v r\u00e1mci projektu Anarchistick\u00e1 knihovna (AK)<\/em>. Jednu dobu o vyd\u00e1n\u00ed usilovala i Asociace Alerta<\/em>. Oba tyto pokusy nebyly \u00fasp\u011b\u0161n\u011b realizov\u00e1ny. A\u017e nyn\u00ed vych\u00e1z\u00ed n\u00e1kladem p\u0159ekladatele spravuj\u00edc\u00edho blog jaime.cz<\/a><\/strong> <\/code><\/p>\n

FAS<\/em> sice ji\u017e neexistuje, ale nakladatelsk\u00fd projekt Anarchistick\u00e1 knihovna<\/em> byl zachov\u00e1n a tento titul je \u010d\u00edslov\u00e1n jako patn\u00e1ct\u00fd v po\u0159ad\u00ed t\u011bch, co byly vyd\u00e1ny. Ostatn\u00ed tituly AK<\/em> lze naj\u00edt v elektronick\u00e9m archivu:<\/a> <\/strong> <\/code><\/p>\n

Kniha M. A. Ackelsberg<\/em> se zab\u00fdv\u00e1 historick\u00fdmi ko\u0159eny anarchistick\u00e9ho boje za osvobozen\u00ed (nejen) \u017een. \u010cin\u00ed tak konkretn\u011b na p\u0159\u00edkladu organizace Mujeres libres (Svobodn\u00e9 \u017eeny)<\/em> v kontextu anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed ve \u0160pan\u011blsku v prvn\u00ed polovin\u011b dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm pak v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech v dob\u011b ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

Boj, skrze kter\u00fd se sna\u017e\u00edme usilovat za znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed na\u0161ich \u017eivot\u016f se neodehr\u00e1v\u00e1 jen na pracovi\u0161ti, ale i v \u0161ir\u0161\u00ed komunit\u011b, sousedstv\u00ed, rodin\u011b, \u0161kole a na dal\u0161\u00edch m\u00edstech. Martha A. Ackelsberg<\/em> se to sna\u017e\u00ed v knize demonstrovat na konkr\u00e9tn\u00edch probl\u00e9mech, se kter\u00fdmi se \u017eeny setk\u00e1valy nejen jako d\u011blnice, ale tak\u00e9 jako partnerky, matky i militantky anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed. Je zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, jak \u010dasto se popisovan\u00e9 probl\u00e9my podobaj\u00ed popisu sou\u010dasn\u00e9 reality.<\/p>\n

Po\u010d\u00e1tky a charakteristika anarchismu ve \u0160pan\u011blsku<\/strong><\/p>\n

Prvn\u00ed \u010d\u00e1st knihy je v\u011bnov\u00e1na ko\u0159en\u016fm a rozvoji anarchismu ve \u0160pan\u011blsku. Uv\u00e1d\u00ed se zde, \u017ee po\u010d\u00e1tky t\u0159\u00eddn\u00edho v\u011bdom\u00ed proletari\u00e1tu ve \u0160pan\u011blsku byly zaznamen\u00e1ny kolem roku 1857. Anarchistick\u00e9 hnut\u00ed se ale za\u010d\u00edn\u00e1 formovat a\u017e kolem roku 1868. \u0160pan\u011blsk\u00fd proletari\u00e1t byl tehdy koncentrov\u00e1n nejv\u00edce v zem\u011bd\u011blstv\u00ed a ten pr\u016fmyslov\u00fd byl ve v\u00fdrazn\u00e9 men\u0161in\u011b. Byla zde siln\u00e1 kolektivistick\u00e1 tendence, tradice dru\u017estevnictv\u00ed a orientace na komunistick\u00fd anarchismus. V obdob\u00ed mezi r. 1910 \u2013 1919 do\u0161lo k historick\u00e9mu kompromisu \u2013 slou\u010den\u00ed reformistick\u00e9ho syndikalismu a revolu\u010dn\u00edho komunismu. Vznik\u00e1 t\u00edm synt\u00e9za \u2013 anarchosyndikalismus<\/strong><\/em><\/p>\n

Ve \u0160pan\u011blsku p\u0159ed vznikem Mujeres libres p\u016fsobily t\u0159i v\u00fdznamn\u00e9 anarchistick\u00e9 organizace. Konkr\u00e9tn\u011b to byla Confederacion Nacional del Trabajo \u2013 CNT – (N\u00e1rodn\u00ed konfederace pr\u00e1ce)<\/em>, kter\u00e1 v roce 1936 m\u011bla 850 000 \u010dlen\u016f a \u010dlenek. Jej\u00ed program a metodika byli vesm\u011bs anarchosyndikalistick\u00e9, i kdy\u017e po celou dobu sv\u00e9 existence se CNT<\/em> pot\u00fdkala s vnit\u0159n\u00edm \u201ed\u011blen\u00edm\u201c na reformisticky syndikalistick\u00e9 a revolu\u010dn\u011b anarchistick\u00e9 frakce. Revolu\u010dn\u00ed tendenci reprezentovali p\u0159edev\u0161\u00edm mu\u017ei a \u017eeny z Federaci\u00f3n Anarquista Ib\u00e9rica – FAI – (Ibersk\u00e1 anarchistick\u00e1 federace)<\/em>. T\u0159et\u00ed v\u00fdznamnou organizac\u00ed byla anarchistick\u00e1 ml\u00e1de\u017enick\u00e1 organizace Federaci\u00f3n Ib\u00e9rica de Juventudes Libertarias \u2013 FIJL – (Ibersk\u00e1 federace anarchistick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee).<\/em><\/p>\n

Postaven\u00ed \u017een ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 spole\u010dnosti<\/strong><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st knihy je v\u011bnov\u00e1na obecn\u00e9mu postaven\u00ed \u017een ve \u0160pan\u011blsku. \u017deny m\u011bly \u010dasto hor\u0161\u00ed postaven\u00ed ne\u017e mu\u017ei a to jak ve ve\u0159ejn\u00e9 \u010di pracovn\u00ed sf\u00e9\u0159e, tak na pracovi\u0161ti. <\/em><\/p>\n

V textu se uv\u00e1d\u00ed: \u201eExistovaly rovn\u011b\u017e ostr\u00e9 genderov\u00e9 rozd\u00edly. Krom\u011b nejrozvinut\u011bj\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch oblast\u00ed (a ve zna\u010dn\u00e9 m\u00ed\u0159e dokonce i zde) mu\u017ei a \u017eeny vedli tak\u0159ka \u00fapln\u011b odd\u011blen\u00e9 \u017eivoty. V\u011bt\u0161ina \u017een byla ekonomicky z\u00e1visl\u00e1 na mu\u017e\u00edch (a\u0165 u\u017e na sv\u00fdch otc\u00edch nebo man\u017eelech) a jejich \u017eivoty se to\u010dily v kruhu prost\u0159ed\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed dom\u00e1cnosti a m\u011bli bychom poznamenat, \u017ee jejich identifikace s dom\u00e1cnost\u00ed neznamenala, \u017ee nepracovaly. Vesnick\u00e9 \u017eeny nesly odpov\u011bdnost za huertu, rodinn\u00fd kousek p\u016fdy, produkuj\u00edc\u00ed zeleninu pro dom\u00e1c\u00ed pot\u0159ebu, dokonce i kdy\u017e jejich pracovn\u00ed povinnosti obvykle nebyly uzn\u00e1v\u00e1ny jako pr\u00e1ce.\u201c<\/em><\/p>\n

Tehdej\u0161\u00ed genderov\u00e9 rozd\u00edly byly umocn\u011bn\u00e9 tak\u00e9 negramotnost\u00ed, kterou byly v\u00edce zasa\u017een\u00e9 \u017eeny. V knize se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v roce 1878 um\u011blo \u010d\u00edst pouze 9,6% \u0161pan\u011blsk\u00fdch \u017een a je\u0161t\u011b v roce 1900 \u00farove\u0148 \u017eensk\u00e9 negramotnosti dosahovala 71%.<\/p>\n

Postaven\u00ed \u017een ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m anarchismu<\/strong><\/p>\n

M. A. Ackelsberg<\/em> v dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti knihy pokra\u010duje popisem toho, \u017ee znev\u00fdhodn\u011bn\u00e9 postaven\u00ed \u017een se projevovalo i v samotn\u00e9m anarchistick\u00e9m hnut\u00ed. Mnoz\u00ed anarchist\u00e9, pohl\u00ed\u017eeli na \u017eeny sp\u00ed\u0161e jako na \u201epomocnice\u201c v mu\u017ei veden\u00e9 revoluci ne\u017e aktivn\u00ed revolucion\u00e1\u0159ky. \u017deny byly odsouv\u00e1ny na vedlej\u0161\u00ed kolej i v r\u00e1mci jimi zapo\u010dat\u00fdch boj\u016f. Do pop\u0159ed\u00ed boj\u016f se v\u011bt\u0161inou prodrali mu\u017ei a vytvo\u0159ili t\u00edm genderovou nerovnost ve hnut\u00ed.<\/p>\n

Znev\u00fdhodn\u011bn\u00e9 postaven\u00ed \u017een umoc\u0148ovala tak\u00e9 samotn\u00e1 povaha tehdej\u0161\u00edho anarchosyndikalismu. Orientoval se p\u0159edev\u0161\u00edm na odborov\u00e9 organizov\u00e1n\u00ed na pracovi\u0161ti a zanedb\u00e1val sm\u011br \u201elidov\u00e9ho aktivismu\u201c, kter\u00fd byl komunitn\u011bj\u0161\u00ed, v\u00edce zam\u011b\u0159en\u00fd na p\u0159\u00edmou akci v sousedstv\u00ed a zapojuj\u00edc\u00ed do boje \u017eeny v dom\u00e1cnosti.<\/p>\n

M. A. Ackelsberg<\/em> k tomu p\u00ed\u0161e: \u201eZdrcuj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161ina \u017een samoz\u0159ejm\u011b nebyla odborov\u011b organizov\u00e1na, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina nepracovala za mzdu v tov\u00e1rn\u011b a ani anarchist\u00e9, ani socialist\u00e9 nejevili p\u0159\u00edli\u0161nou snahu zorganizovat ty, kter\u00e9 pracovaly doma jako extern\u00ed zam\u011bstnankyn\u011b nebo jako slu\u017eky a pomocnice v dom\u00e1cnosti v domovech druh\u00fdch. Pracovn\u00ed podm\u00ednky t\u011bchto dom\u00e1c\u00edch zam\u011bstnanky\u0148 byly je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b tov\u00e1rn\u00edch d\u011blnic. Dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce za \u00fakolovou mzdu se vyh\u00fdbala v\u0161em form\u00e1m ochrann\u00e9 pracovn\u00ed legislativy pod z\u00e1minkou, \u017ee domov je posv\u00e1tn\u00fd a v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by nebylo mo\u017en\u00e9 prosadit z\u00e1kon reguluj\u00edc\u00ed dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ci. Ti, kte\u0159\u00ed pracovali doma, m\u011bli \u010dasto dvan\u00e1cti, \u010dtrn\u00e1cti nebo i \u0161estn\u00e1ctihodinovou pracovn\u00ed dobu za pr\u016fm\u011brn\u00fd plat dom\u00e1c\u00edch pracovn\u00edk\u016f (po ode\u010dten\u00ed toho, co museli zaplatit za jehly, nit\u011b a dopravu tam a zp\u011bt na m\u00edsto, kde si vyzved\u00e1vali a odevzd\u00e1vali pr\u00e1ci) 1.8 pesety denn\u011b. \u201c<\/em><\/p>\n

\u017deny uvnit\u0159 i vn\u011b organizac\u00ed se pochopiteln\u011b sna\u017eily situaci ve hnut\u00ed kriticky reflektovat. Mnoz\u00ed mu\u017ei v CNT<\/em> v\u0161ak \u010dasto reagovali podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b p\u0159i snah\u00e1ch vybudovat nez\u00e1visl\u00e9 \u017eensk\u00e9 organizace.<\/p>\n

Mujeres libres \u2013 vznik, charakteristika a zam\u011b\u0159en\u00ed<\/strong><\/p>\n

Mnoh\u00e9 \u017eeny zklaman\u00e9 ze sexismu a patriarch\u00e1tu p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edho uvnit\u0159 anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed se rozhodly v roce 1937 vytvo\u0159it autonomn\u00ed anarchistickou organizaci zam\u011b\u0159enou na \u0159e\u0161en\u00ed specifick\u00fdch probl\u00e9m\u016f \u017een anarchistek. Ji\u017e v kv\u011btnu 1936 se objevil \u010dasopis, kter\u00fd by se dal ozna\u010dit za jak\u00fdsi z\u00e1rodek Mujeres libres.<\/em> Je nutn\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee zakladatelky Mujeres Libres <\/em>byly v\u0161echny aktivistkami anarchosyndikalistick\u00e9ho hnut\u00ed a mnoh\u00e9 z\u00e1rove\u0148 aktivn\u00edmi militantkami CNT, FAI<\/em> \u010di FIJL<\/em>. Organizace se zformovala v dob\u011b ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky vyvolan\u00e9 vojensk\u00fdm povst\u00e1n\u00edm fa\u0161istick\u00e9ho gener\u00e1la Francisca Franka<\/em>. Autonomn\u00ed organizace Mujeres libres<\/em> m\u011bla dva z\u00e1kladn\u00ed \u00fa\u010dely:<\/p>\n

a) Pozvednout uv\u011bdom\u011bn\u00ed \u017een a zv\u00fd\u0161it jejich sebev\u011bdom\u00ed. <\/strong><\/p>\n

b) Sebev\u011bdom\u00e9 \u017eeny integrovat do anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed.<\/strong><\/p>\n

\u201eZakladatelky Mujeres Libres byly sice frustrov\u00e1ny selh\u00e1n\u00edm hnut\u00ed za\u010dlenit \u017eeny a ot\u00e1zky vztahuj\u00edc\u00ed se k \u017een\u00e1m skute\u010dn\u011b odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem, ale nicm\u00e9n\u011b vytrvaly v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee toto hnut\u00ed poskytuje jedin\u00fd mo\u017en\u00fd kontext dosa\u017een\u00ed opravdov\u00e9ho osvobozen\u00ed \u017een.\u201c <\/em>p\u00ed\u0161e se v knize.<\/p>\n

Autonomn\u00ed organizace tedy nebyla separatistickou snahou. C\u00edlem nebylo \u017eeny izolovat od mu\u017e\u016f, ale p\u0159ipravit je na to aby se staly rovnopr\u00e1vnou sou\u010d\u00e1st\u00ed sm\u00ed\u0161en\u00e9ho anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed. Vzhledem ke sv\u00fdm zku\u0161enostem a specifick\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m, \u017eeny z Mujeres libres <\/em>c\u00edtily pot\u0159ebu vytvo\u0159it prost\u0159ed\u00ed \u017eensk\u00e9 organizace, kter\u00e1 by jim pomohla z\u00edskat sebed\u016fv\u011bru, zku\u0161enosti a v\u011bdomosti. Pova\u017eovali to za nutn\u00fd p\u0159edpoklad toho aby \u017eeny mohly ve hnut\u00ed m\u00edt stejn\u00e9 postaven\u00ed jako mu\u017ei a nebyli jen \u017eensk\u00fdm \u201ez\u00e1vojem\u201c za mu\u017esk\u00fdm \u201ep\u0159edvojem\u201c.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Mujeres Libres<\/em> byla organizace sdru\u017euj\u00edc\u00ed 20 000 \u017een, kter\u00e9 tvrdily, \u017ee jsou oddan\u00e9 v\u011bci osvobozen\u00ed \u017een z jejich \u201etrojit\u00e9ho zotro\u010den\u00ed\u201c: nev\u011bdomosti, zotro\u010den\u00ed jako \u017een a jako n\u00e1mezdn\u011b pracuj\u00edc\u00edch<\/strong>. Zaj\u00edmav\u00e9 je tak\u00e9 to, \u017ee Mujeres Libres<\/em> se v\u00edce (nikoliv v\u0161ak v\u00fdhradn\u011b) zam\u011b\u0159ovaly na genderov\u00e9 rozd\u00edly mezi \u017eenami a mu\u017ei v r\u00e1mci \u0161ir\u0161\u00edho anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed ne\u017e na t\u0159\u00eddn\u00ed nebo etnick\u00e9 rozd\u00edly mezi \u017eenami.<\/p>\n

Organiza\u010dn\u00ed autonomie a rovnopr\u00e1vnost Mujeres libres<\/strong><\/p>\n

Zat\u00edmco mnoh\u00e9 \u017eeny vn\u00edmaly autonomn\u00ed organizaci jako praktick\u00e9 zlep\u0161en\u00ed jejich postaven\u00ed, mnoho militant\u016f z CNT <\/em>i FAI<\/em> nezach\u00e1zelo s Mujeres libres<\/em> jako rovnopr\u00e1vnou organizac\u00ed. Mujeres libres<\/em> v\u0161ak trvaly na tom, \u017ee necht\u011bj\u00ed b\u00fdt pouhou \u201e\u017eenskou sekc\u00ed\u201c uvnit\u0159 CNT<\/em> nebo FAI<\/em>. Cht\u011bly b\u00fdt autonomn\u00ed organizac\u00ed av\u0161ak st\u00e1le v r\u00e1mci anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed. Mimo jin\u00e9 tedy odm\u00edtaly i st\u00e1t se sou\u010d\u00e1st\u00ed jednotn\u00e9 fronty s organizacemi ovl\u00e1dan\u00fdmi Komunistickou stranou<\/em> (nap\u0159. asociace antifa\u0161istick\u00fdch \u017een<\/em>).<\/p>\n

Autonomie a rovnopr\u00e1vnost Mujeres libres<\/em> mnoh\u00fdmi mu\u017ei nebyla akceptov\u00e1na natolik, \u017ee na kongres CNT \u2013 FAI \u2013 FIJL<\/em> v r. 1938 nebyly Mujeres libres<\/em> v\u016fbec p\u0159izv\u00e1ny. Odr\u00e1\u017eelo to tehdej\u0161\u00ed neochotu reflektovat sexismus a patriarch\u00e1t v anarchistick\u00e9m hnut\u00ed. Ne\u0161lo v\u0161ak ale samoz\u0159ejm\u011b o fenom\u00e9n, kter\u00fd zas\u00e1hl ka\u017ed\u00e9ho mu\u017ee. Byli i tac\u00ed co postoje Mujeres libres<\/em> ch\u00e1paly.<\/p>\n

D\u016fraz na komunitu<\/strong><\/p>\n

Jako jedno ze specifik Mujeres libres<\/em>, popisuje M. A. Ackelsberg<\/em> jejich d\u016fraz kladen\u00fd na komunitu. \u0160pan\u011blsk\u00e9 anarchistky se sna\u017eily vytvo\u0159it komunity respektuj\u00edc\u00ed individualitu sv\u00fdch \u010dlen\u016f a z\u00e1rove\u0148 trvaly na tom, \u017ee individualita m\u016f\u017ee b\u00fdt rozvinuta a poci\u0165ov\u00e1na pr\u00e1v\u011b v komunit\u011b. \u017deny, kter\u00e9 zalo\u017eily Mujeres Libres<\/em> popisovaly samy sebe, jak si naplno uv\u011bdomily, kdo jsou, pouze uvnit\u0159 a prost\u0159ednictv\u00edm skupin (komunit), k nim\u017e se p\u0159idaly. Anarchistick\u00e1 komunita se stala d\u016fle\u017eitou pro nov\u011b rozv\u00edjen\u00fd pocit identity.<\/p>\n

\u201eV tom, jak um\u00edstily individu\u00e1ln\u00ed identitu do komunity a rozpoznaly hierarchick\u00e9 mocensk\u00e9 struktury (a\u0165 u\u017e zalo\u017een\u00e9 na genderu, n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed nebo t\u0159\u00edd\u011b) jako limity v\u00fdvoje komunit i jednotlivc\u016f je ustavuj\u00edc\u00edch, se Mujeres Libres pokusily vyvinout strategii vlastn\u00edho pozvednut\u00ed (capacitaci\u00f3n), umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed p\u0159edt\u00edm utla\u010dovan\u00fdm \u017een\u00e1m i mu\u017e\u016fm uv\u011bdomit si vlastn\u00ed mo\u017enosti. \u201e <\/em><\/p>\n

Ze zam\u011b\u0159en\u00ed Mujeres Libres<\/em> tedy bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee kladly d\u016fraz na p\u016fsoben\u00ed i v jin\u00fdch oblastech komunit, ne\u017e je pracovi\u0161t\u011b. Konkr\u00e9tn\u011b tedy v dom\u00e1cnosti, sousedstv\u00ed, mezi nezam\u011bstnan\u00fdmi nebo p\u0159i volno\u010dasov\u00fdch aktivit\u00e1ch.<\/p>\n

V knize se k tomu trefn\u011b dod\u00e1v\u00e1: \u201cEfektivita hnut\u00ed z\u00e1visela na \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m zapojen\u00ed cel\u00fdch komunit (v\u010detn\u011b \u017een) do protestn\u00edch akc\u00ed, nejen mu\u017esk\u00fdch n\u00e1mezdn\u011b pracuj\u00edc\u00edch. Komunitn\u00ed strategie hnut\u00ed umo\u017enila zapojit ty, jejich\u017e \u017eivoty nebyly prim\u00e1rn\u011b ur\u010deny kontextem n\u00e1mezdn\u00ed pr\u00e1ce: \u201eOdbory mohly zlep\u0161it podm\u00ednky vlastn\u00edch \u010dlen\u016f, ale nem\u011bnily viditeln\u011b \u017eivoty lid\u00ed vn\u011b organizace.\u201c <\/em><\/p>\n

Programy na vym\u00fdcen\u00ed negramotnosti<\/strong><\/p>\n

V knize se d\u00e1le uv\u00e1d\u00ed, \u017ee Mujeres libres<\/em> vn\u00edmaly vzd\u011bl\u00e1n\u00ed jako z\u00e1klad pozvednut\u00ed \u017een na takovou \u00farove\u0148 aby byly schopn\u00e9 se zapojit do anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed.<\/p>\n

\u201eNau\u010dit lidi \u010d\u00edst a ps\u00e1t znamenalo vtisknout jim ze soci\u00e1ln\u00edho a kulturn\u00edho hlediska do ruky zbra\u0148, byl to opravdov\u00fd revolu\u010dn\u00ed \u010din. Pr\u00e1v\u011b s t\u00edmto ch\u00e1p\u00e1n\u00edm d\u016fle\u017eitosti vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed anarchist\u00e9 (a pozd\u011bji Mujeres Libres) zah\u00e1jili rozs\u00e1hl\u00fd program \u201ezkulturn\u011bn\u00ed\u201c pracuj\u00edc\u00edch lid\u00ed, jak na venkov\u011b, tak ve m\u011bstech. P\u0159esto\u017ee mnoha t\u011bchto program\u016f se ujaly odborov\u00e9 svazy a p\u016fvodn\u011b byly nasm\u011brov\u00e1ny pouze na \u010dleny odbor\u016f, poslou\u017eily podstatn\u011b \u0161ir\u0161\u00edmu okruhu lid\u00ed. \u201c<\/em><\/p>\n

St\u00e1tn\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce byly propojeny s c\u00edrkv\u00ed. D\u011bti indoktrinovaly n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm a \u00factou ke st\u00e1tu i autorit\u00e1m. Mujeres libres<\/em> proto rozv\u00edjely anarchistickou alternativu – nec\u00edrkevn\u00ed racionalistick\u00e9 \u0161koly podle modelu Francisca Ferrera.<\/em><\/p>\n

Autorka knihy popisuje koncept Ferrerovo \u0161kol n\u00e1sledovn\u011b: \u201eFerrer, jednaj\u00edc\u00ed v souladu s anarchistick\u00fdmi z\u00e1sadami i soudobou pokro\u010dilou vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed teori\u00ed, byl odhodl\u00e1n zalo\u017eit \u0161kolu pokl\u00e1daj\u00edc\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed za politick\u00fd akt. Pokud douf\u00e1me, \u017ee se n\u00e1m poda\u0159\u00ed umo\u017enit d\u011btem, aby \u017eily ve svobodn\u00e9 spole\u010dnosti, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed syst\u00e9m mus\u00ed podporovat svobodu rozv\u00edjet se a zkoumat. Kl\u00ed\u010dovou koncepc\u00ed v t\u011bchto \u0161kol\u00e1ch byla v\u011bda a rozum a d\u011bti byly neust\u00e1le stimulov\u00e1ny, aby si tak\u00e9 samy \u0159\u00eddily vlastn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Ferrer rovn\u011b\u017e v souladu s t\u00edmto porozum\u011bn\u00edm anarchistick\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m byl pevn\u011b odhodl\u00e1n pro koedukaci (o \u010dem\u017e se tehdy ve \u0160pan\u011blsku tak\u0159ka nev\u011bd\u011blo) a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ve sm\u00ed\u0161en\u00fdch t\u0159\u00edd\u00e1ch, kter\u00e9 by lidem poskytlo kontext, v n\u011bm\u017e by se nau\u010dili \u017e\u00edt v diverzit\u011b. \u201c<\/em><\/p>\n

Mujeres libres rozv\u00edjely tak\u00e9 takzvan\u00e9 Ateneos \u2013 lidov\u00e9 univerzity a kulturn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed centra. <\/strong><\/em><\/p>\n

\u201eAteneos coby komunitn\u00ed organizace nab\u00edzely mno\u017estv\u00ed p\u0159\u00edpravy, obzvl\u00e1\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 zejm\u00e9na pro pracuj\u00edc\u00ed \u017eeny, disponuj\u00edc\u00ed relativn\u011b u\u017e\u0161\u00edm kontextem ne\u017e mu\u017ei, aby se dostaly k podobn\u00fdm zku\u0161enostem. \u017deny, kter\u00e9 se pozd\u011bji staly aktivistkami CNT a\/nebo Mujeres Libres, tak\u0159ka jednohlasn\u011b prohla\u0161ovaly, \u017ee jejich zku\u0161enosti z ateneos, \u0161kol a kulturn\u00edch aktivit byly pro tento proces kl\u00ed\u010dov\u00e9. Nau\u010dily se \u010d\u00edst, a co bylo rovnocenn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, rozvinuly smyslupln\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9 vztahy s chlapci sv\u00e9ho v\u011bku, co\u017e byla zku\u0161enost, kter\u00e1 by jim ve tvrd\u011b sexu\u00e1ln\u011b segregovan\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 spole\u010dnosti z\u016fstala odep\u0159ena. Prost\u0159ednictv\u00edm ateneos mnoho mlad\u00fdch lid\u00ed pro\u017eilo ono cambio de mentalidad (zm\u011bnu v\u011bdom\u00ed), kter\u00e1 byla kl\u00ed\u010dov\u00fdm krokem v jejich procesu v\u00fdvoj v aktivisty hnut\u00ed,\u201c<\/em><\/p>\n

Mujeres libres<\/em> uvnit\u0159 ateneos provozovaly mnoho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch kurz\u016f. Byly to nap\u0159\u00edklad kurzy kulturn\u00edho p\u0159ehledu, historie, ekonomie, pr\u00e1va, zem\u011bpisu, odborov\u00e9ho organizov\u00e1n\u00ed. D\u00e1le zde prob\u00edhaly profesn\u00ed programy (n\u011bco na zp\u016fsob dne\u0161n\u00edch rekvalifikac\u00ed) a p\u0159\u00edprava na pozici u\u010ditelek a u\u010ditel\u016f. Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed bylo tak\u00e9 \u0161\u00ed\u0159eno skrze poj\u00edzdn\u00e9 knihovny a rozhlasov\u00e1 vys\u00edl\u00e1n\u00ed. Mujeres libres<\/em> se ale orientovali tak\u00e9 na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v oblasti zbran\u00ed a boje na barik\u00e1d\u00e1ch, co\u017e bylo v obdob\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky velmi d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n

\"\"\u201eKrom\u011b v\u00fdznamu jako m\u00edsta pro osvojen\u00ed z\u00e1kladn\u00edch schopnost\u00ed a dovednost\u00ed plnilo ateneo d\u016fle\u017eit\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed funkce. Ateneos byly popul\u00e1rn\u00edmi m\u00edsty setk\u00e1v\u00e1n\u00ed mlad\u00fdch lid\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v dob\u00e1ch, kdy si nemohli dovolit utratit ani deset centim\u016f, aby mohli j\u00edt do kina! (\u2026) D\u00e1le tak\u0159ka v\u0161echna atenea zahrnovala tak\u00e9 divadlo, rekrea\u010dn\u00ed mo\u017enosti a zvl\u00e1\u0161t\u011b ta situovan\u00e1 v d\u011blnick\u00fdch \u010dtvrt\u00edch rovn\u011b\u017e po\u0159\u00e1dala v\u00fdlety za m\u011bsto.\u201c<\/em><\/p>\n

Koncept ateneos rozv\u00edjen\u00fd (nejen) Mujeres libres<\/em> byl natolik p\u0159\u00ednosn\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b dnes lze poci\u0165ovat jeho dopady v anarchistick\u00e9m hnut\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Z \u010desk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed lze zm\u00ednit nap\u0159\u00edklad komunitn\u00ed centrum s\u00eddl\u00edc\u00ed v Most\u011b. Toto centrum se hl\u00e1s\u00ed k odkazu \u0161pan\u011blsk\u00fdch ateneos i praxe Mujeres libres<\/em>. Symbolicky tedy komunitn\u00ed centrum dostalo n\u00e1zev Ateneo<\/em>.<\/p>\n

Sexualita<\/strong><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st knihy je v\u011bnovan\u00e1 Mujeres libres<\/em> a jejich vztahu k ot\u00e1zk\u00e1m sexuality. Mujeres libres<\/em> byly p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e9 o pot\u0159eb\u011b bourat tabu a \u0161\u00edrit informace o sexualit\u011b. \u010casto prosazovaly volnou l\u00e1sku.<\/p>\n

\u201eVedle obhajov\u00e1n\u00ed voln\u00e9 l\u00e1sky mnoho anarchistek uv\u00e1d\u011blo, \u017ee monogamie je sama o sob\u011b produktem touhy p\u0159ivlast\u0148ovat si, zako\u0159en\u011bn\u00e9 v soukrom\u00e9m vlastnictv\u00ed a pod\u0159\u00edzenosti \u017een a v budouc\u00ed anarchistick\u00e9 spole\u010dnosti vymiz\u00ed. \u201c <\/em>p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9 knize M. A. Ackelsberg <\/em><\/p>\n

\u201eMar\u00eda Lacerda de Moura se je\u0161t\u011b v\u00edce vzd\u00e1lila uzn\u00e1van\u00fdm koncepc\u00edm monogamn\u00ed l\u00e1sky a man\u017eelstv\u00ed. \u201eL\u00e1ska,\u201c tvrdila, \u201ebyla v\u017edy v otev\u0159en\u00e9m konfliktu s monogami\u00ed.\u201c Ve skute\u010dn\u011b rovnost\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti, v n\u00ed\u017e jsou mu\u017ei a \u017eeny rovnocenn\u011b respektov\u00e1ni, bude monogamie nahrazena pluralitn\u00ed l\u00e1skou, jedinou formou sexu\u00e1ln\u00edho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed v\u0161em lidem (a zvl\u00e1\u0161t\u011b \u017een\u00e1m, kter\u00fdm byla up\u00edr\u00e1na jak\u00e1koli sexu\u00e1ln\u00ed autonomie) \u00fapln\u00fd r\u016fst, sebevyj\u00e1d\u0159en\u00ed a uspokojen\u00ed sexu\u00e1ln\u00edch pot\u0159eb. Kdy\u017e se mu\u017e\u016fm i \u017een\u00e1m umo\u017en\u00ed, aby mohli m\u00edt z\u00e1rove\u0148 v\u00edce ne\u017e jednoho partnera, tvrdila de Moura, pluralitn\u00ed l\u00e1ska vy\u0159e\u0161\u00ed v\u011bt\u0161inu probl\u00e9m\u016f, plynouc\u00edch ze \u017e\u00e1rlivosti, a \u017ee umo\u017en\u00ed \u017een\u00e1m, aby si skute\u010dn\u011b mohly svobodn\u011b vybrat partnera (nebo partnery), d\u00e1le ukon\u010d\u00ed prostituci a sexu\u00e1ln\u00ed vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed \u017een, proto\u017ee neprovdan\u00e9 sexu\u00e1ln\u011b aktivn\u00ed \u017eeny ji\u017e nebudou stigmatizov\u00e1ny a napad\u00e1ny.\u201e<\/em><\/p>\n

Mujeres libres <\/em>se tak\u00e9 sna\u017eily analyzovat fenom\u00e9n prostituce a jej\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny. \u00dato\u010dily i na dvoj\u00ed standard sexuality \u2013 mu\u017esk\u00e9 a \u017eensk\u00e9. Na mu\u0161ku si tak\u00e9 braly instituci man\u017eelstv\u00ed (s\u0148atky) i jeho \u201ealternativu\u201c provozovanou odborov\u00fdmi svazy.<\/p>\n

Mate\u0159stv\u00ed a v\u00fdchova d\u011bt\u00ed<\/strong><\/p>\n

Podle M. A. Ackelsberg kladly Mujeres libres<\/em> d\u016fraz na \u017eenu jako na osobnost a nikoliv jen jako na matku. V ot\u00e1zk\u00e1ch v\u00fdchovy pak preferovaly voln\u00fd a antiautorit\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj d\u00edt\u011bte: <\/em><\/p>\n

\u201ePoch y Gasc\u00f3n prezentovala to, co bylo v d\u016fsledku anarchistick\u00fdm p\u0159\u00edstupem k v\u00fdchov\u011b d\u011bt\u00ed. Nap\u0159\u00edklad trvala na tom, \u017ee rodi\u010de mus\u00ed nechat d\u011bti, aby se vyv\u00edjely vlastn\u00edm zp\u016fsobem: \u201ePotla\u010dov\u00e1n\u00ed (n\u00e1vyk\u016f, jako nap\u0159\u00edklad cuc\u00e1n\u00ed palc\u016f) mus\u00ed m\u00edt ur\u010dit\u00e9 meze pokud nechcete, aby osobnost d\u00edt\u011bte \u00fapln\u011b nevymizela… Udr\u017ete svoji pozornost na takov\u00e9 \u00farovni, aby si du\u0161e a mysl va\u0161eho d\u00edt\u011bte mohla udr\u017eet vlastn\u00ed charakter, rysy vlastn\u00ed osobnosti. Dovolte d\u00edt\u011bti, aby si vytvo\u0159ilo a sledovalo vlastn\u00ed cestu bez donucov\u00e1n\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n

Mujeres libres<\/em> pohl\u00ed\u017eely na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed jako na proces rozvoje a objevov\u00e1n\u00ed nikoliv proces potla\u010dov\u00e1n\u00ed instinkt\u016f a vynucov\u00e1n\u00ed poslu\u0161nosti. U\u010ditel\u00e9 m\u011bli b\u00fdt v roli um\u011blc\u016f probouzej\u00edc\u00edch kreativitu druh\u00fdch, nikoliv autority ur\u010duj\u00edc\u00ed sm\u011br rozvoje. Z\u00e1rove\u0148 tvrdily, \u017ee p\u00e9\u010de o d\u011bti by m\u011bla n\u00e1le\u017eet \u0161ir\u0161\u00ed komunit\u011b, nikoliv jen matk\u00e1m. Z\u0159izovaly proto nap\u0159\u00edklad \u0161kolky \u010di centra pro d\u011bti na pracovi\u0161ti. Provozovaly tak\u00e9 nemocnice s kurzy pro matky. Vedly tam kampa\u0148 za up\u0159ednostn\u011bn\u00ed mate\u0159sk\u00e9ho ml\u00e9ka p\u0159ed kravsk\u00fdm.<\/p>\n

Inspirace pro sou\u010dasnost<\/strong><\/p>\n

Mujeres libres<\/em> nejsou mrtv\u00e1 minulost. Jejich historie, teorie a praxe p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed mnoho u\u017eite\u010dn\u00fdch podm\u011bt\u016f pro sou\u010dasnost. N\u011bkter\u00e9 se do sv\u00e9 praxe sna\u017e\u00ed zahrnout jak zm\u00edn\u011bn\u00e9 komunitn\u00ed centrum Ateneo<\/em> v Most\u011b, tak Asociace Alerta<\/em>. V\u011b\u0159\u00edme, \u017ee to co \u0159\u00edkaly a d\u011blaly Mujeres libres<\/em> je natolik d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee by se o to m\u011bl zaj\u00edmat ka\u017ed\u00fd, kdo se chce seriozn\u011b zab\u00fdvat revolu\u010dn\u00edm p\u0159ekon\u00e1n\u00edm kapitalismu i ve\u0161ker\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch hierarchi\u00ed. Kniha od M. A. Ackelsber<\/em>g je pro tento \u00fa\u010del vynikaj\u00edc\u00edm studijn\u00edm materi\u00e1lem, kter\u00fd m\u016f\u017eeme jen doporu\u010dit. Knihu je mo\u017en\u00e9 zakoupit nap\u0159\u00edklad v komunitn\u00edm centru Ateneo<\/em> v Most\u011b nebo infocentru Sal\u00e9 <\/em>v Praze.<\/p>\n

D\u00e1le doporu\u010dujeme poslechnout si hymnu Mujeres libres <\/em><\/p>\n

A tak\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ku o Mujeres libres<\/em> od Luk\u00e1\u0161e Borla<\/em>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

S radost\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme upout\u00e1vku na \u010deskou verzi knihy Mujeres libres od Martha A. Ackelsberg. Knihu lze bez nads\u00e1zky ozna\u010dit za jednu z nejinspirativn\u011bj\u0161\u00edch a nejkvalitn\u011bj\u0161\u00edch publikac\u00ed co v \u010desk\u00e9m anarchistick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed vy\u0161ly. Recenzi proto v\u011bnujeme v\u00edce ne\u017e jen n\u011bkolik slov a \u010dasto citujeme z knihy samotn\u00e9.<\/p>\n","protected":false},"author":8517,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8,17,23],"tags":[],"class_list":["post-7878","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-co-se-pise-jinde","category-recenze","category-vsechny-prispevky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7878","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/8517"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=7878"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7878\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7879,"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7878\/revisions\/7879"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=7878"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=7878"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asal.noblogs.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=7878"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}